Vyhledej
Jaroměřsko > Historie > osobnosti

Jaký je vztah nejslavnější pacientky Siegmunda Freuda ke Dvoru Králové nad Labem? „Dora“ – případ pro bulvár

Slavné děti Kathariny Bauer - 2. část

Redakce / 27.12.2022
Dora byl pseudonym, který pro zachování anonymity své pacientky použil Siegmund Freud, když zveřejnil jeden ze svých nejslavnějších chorobopisů. „Případ Dora“ je nejen stěžejním dílem při formování psychoanalýzy, ale také inspirací mnoha umělců z celého světa.

FOTOGALERIE - Jaký je vztah nejslavnější pacientky Siegmunda Freuda ke Dvoru Králové nad Labem? „Dora“ – případ pro bulvár

Dnes už je známo, že „Dora“ byla ve skutečnosti Ida Bauer. Pro Královédvoráky je samozřejmě zajímavým faktem, že Ida měla vazby na Dvůr Králové nad Labem.

Připomenutí toho, kdo byl Sigmund Freud


Sigmund Freud se narodil v německy mluvící židovské rodině v Příboře, téměř celý život prožil ve Vídni a zemřel v Londýně, kam těsně před svou smrtí emigroval kvůli nastupujícímu nacismu. Vytvořil novou psychoterapeutickou metodu, kolem které rozvinul rozsáhlý teoretický systém. Ten má několik větví, z nichž nejvýznamnější je pudová teorie (libido, pud smrti), tzv. první topika (přání, výklad snů, oidipovský komplex, nevědomí, předvědomí, vědomí) a tzv. druhá topika (ego, superego a id). Freud vydal čtyři zásadní chorobopisy svých pacientů – Dora, Malý Hans, Krysí muž a Vlčí muž (vždy užíval pro své pacienty přezdívky).

Chorobopis „Zlomek analýzy případu hysterie“ známý jako „Případ Dora“


„Dora“ byla krásná osmnáctiletá dívka. Její analýza trvala jen několik týdnů, byla neúspěšná a pacientka ji sama přerušila. Přesto Freud zvolil ke zveřejnění právě její chorobopis, protože na něm potřeboval ilustrovat nové objevy: roli sexuality v neuróze, nový způsob výkladu snů a nově objevenou roli tzv. Přenosu.



Podrobněji o případu Dora

Z chorobopisu se dozvídáme, že „Doru“ přivedl k Freudovi její otec, který doufal, že Freud dívku novými metodami zbaví závažné propuknuté hysterie. Její problémy začaly již dávno a jejich příčina se při sezeních brzy ukázala. Ida jako sedmileté dítě pochopila, že její matka Katharina dostala od svého manžela Filippa pohlavní chorobu. Psychicky ji to zničilo. 

Idinu zničenou psychiku následně neúspěšně léčili tehdy obvyklými metodami - stříkáním studenou vodou a pomocí elektrošoků. Když bylo Idě čtrnáct, zajistil ji otec práci pečovatelky. Otec dítěte, o které pečovala, se jí začal dvořit tak, že na ní vytvářel sexuální nátlak. Ida ke všemu pochopila, že manželka tohoto nápadníka je milenkou Idina otce, a že právě od této ženy dostal onu pohlavní chorobu, kterou nakazil Idinu matku. Ida se proti nátlaku ohradila, muž vše zapřel a poté se u ní spustila prudká hysterická reakce, která brzy přetransformovala do deprese a sebevražedných sklonů.

Freud vyvozoval, že Idina psychická choroba není způsobena ve skutečnosti zájmem zmíněného muže, ale potlačenými lesbickými sklony. Byl přesvědčen, že Ida má k mužům odpor a přitahují jí ženy, v dané situaci konkrétně otcova milenka a matka dítěte, o které Ida pečovala.
Freud také vyvozoval, že Ida přebírá jako vzorec chování utrpení své nemocné matky - žena projevovala do konce života znaky choroby své matky, kterou přitom sama neměla.

Po pouhých jedenácti týdnech terapie k Freudovu zklamání terapii přerušila. Freud to považoval za své selhání a usoudil, že celá léčba selhala. Freudovo vysvětlení, že jde o potlačenou nenávist vůči otci a skrze otce vůči mužům obecně, pacientka odmítla. Duševní choroba, která se projevovala depresemi a patologickou posedlostí čistotou, ji trápila až do konce života. Do konce života přitom paradoxně byla v kontaktu s milenkou svého otce, o které věděla, že trpí zmíněnou pohlavní chorobou.

Po nějaké době se Ida k Freudovi vrátila a sdělila mu, jak její symptomy částečně ustoupily. Vysvětlila Freudovi, že byl první člověk, který jí věřil, pokud jde o situace s nápadníkem (označeným jako pan K.) a jejím otcem. Ida se po ukončené analýze rozhodla konfrontovat oba muže a ti se jí přiznali, že měla ve všem pravdu. Po této konfrontaci se většina jejích příznaků zmírnila.

Životopis Idy Bauer ve zkratce


Ida Bauer se nedobrovolně proslavila svým jedenáctitýdenním sezením u Siegmunda Freuda. Nyní si však pojďme říct něco o jejím celém životě.
Idini rodiče byli Katharina Gerber (která se narodila v německo-židovské rodině 18. října roku 1861 se ve Dvoře Králové nad Labem) a Filipp Bauer, bohatý textilní průmyslník narozený v Úsobí, který měl jednu ze svých továren v Náchodě. 
Ida měla slavného bratra – politika Ottu Bauera (jeho životopis najdete v první části textu Slavné děti Kathariny Bauer). 

Obě děti se narodily ve Vídni. Poté, co u otce Filippa propukla tuberkulóza, odstěhovala se rodina na nějakou dobu kvůli léčbě z Vídně do tyrolského Merana (tehdy Rakousko, dnes Itálie). Zde se seznámili s párem, který zásadně ovlivnil život celé rodiny – „paní K.“ (jak ji pojmenoval Freud v chorobopise) byla milenkou otce Filippa a nakazila jej syfilitidou, „pan K“ vytvářel na Idu, která působila v jejich rodině jako chůva, sexuální nátlak. (Pokud vás zajímají jejich skutečná jména, známe je - Hans a Peppina Zellenka.)

Roku 1903 si Ida vzala za muže Ernsta Adlera, kterého zaměstnával její otec. Zachovaly se informace, že Ida si muže a sex ošklivila. Měli s manželem syna Kurta Herberta, který se proslavil jako dirigent San Francisco Opera Company, kam utekl před nacisty.

Ida Adler a Peppina Zellenka byly přítelkyně. Když v Rakousku nastoupil nacismus, nejen kvůli židovskému původu, ale i kvůli bratrově angažmá u sociální demokracie, se musela Ida skrýt. Skrývala se právě u Peppiny, poté emigrovala přes Paříž za synem do USA. Zemřela v New Yorku roku 1945.

Význam případu Dora pro psychologii, feminismus a jako kulturní mem

Případ Idy Bauer je zlomovou prací při vzniku psychoanalytické metody. Současně zůstává často diskutovaným tématem ve feministických kruzích kvůli Freudovým komentářům v souvislosti s tímto případem. Freud popisuje v textu Idinu sexualitu jako pasivní odevzdanost a nepříjemný zážitek. Na případ Dora se odkazují mnohé knihy a filmy. Vzhledem k popularitě psychoanalýzy a Sigmunda Freuda je Dora mimořádně populární v USA.

Vazba na Dvůr Králové nad Labem


V první části textu Slavné děti Kathariny Bauer jsem slíbil odpověď na otázku ohledně toho, jestli Otto a Ida někdy navštívili rodiště své matky, tedy Dvůr Králové nad Labem.  Odpověď jsem našel v knize, která vyšla v New Yorku roku 1991 a jmenuje se „Freud, Dora a Vídeň 1900“ (autorka Hannah Decker), kde je uvedená vzpomínka Idy Bauer na návštěvu u matčiných rodičů. Potvrdil jsem si tuto informaci i v článku „Poznámky k životopisu Idy Bauer“ (autor Marcelo Orandi), kde je uvedeno: „Během let, kdy rodina žila ve Vídni před odjezdem do Meranu, jezdila (Katharina - pozn. autora) se svými dětmi do svého rodného města. Až když se ve věku 26 let přestěhovala do Meranu, její návštěvy v Königinhofu byly přerušeny.“ Můžeme s jistotou tvrdit, že obě děti v letech 1880 - 1886 navštěvovaly se svou matkou své prarodiče.

Filip Pýcha


Zdroje:
https://www.interez.sk/blog/najkurioznejsie-pripadove-studie-sigmunda-freuda-ida-bauerova-dora/ 
https://cs.wikipedia.org/wiki/Sigmund_Freud 
https://www.wikidoc.org/index.php/Ida_Bauer 
https://www.behavenet.com/ida-bauer 
https://www.encyclopedia.com/psychology/dictionaries-thesauruses-pictures-and-press-releases/bauer-ida-1882-1945 
https://docplayer.es/127145583-Notas-sobre-la-biografia-de-ida-bauer-marcelo-orandi.html 

Obrazový materiál:
https://bestteenagersever.wordpress.com/?s=ida+bauer 
https://docplayer.es/127145583-Notas-sobre-la-biografia-de-ida-bauer-marcelo-orandi.html
https://www.geni.com/photo/view/6000000013125072522?album_type=photos_of_me&photo_id=6000000013125016226 

Související články
Bratrům Josefovi a Pavlu Sochorovým byly před gymnáziem odhaleny Kameny zmizelých
Bedřich Skála, královédvorák, který s bráchou a kamarádem postavil loď a obeplul na ní zeměkouli
MUDr. Josef Moravec byl nejen starosta, ale zakladatel mnoha českých škol v regionu
Ladislav Měšťan - učitel a sportovec, osobnost, která přes padesát let ovlivňovala sport, výchovu a vzdělávání na Královédvorsku
Činnost Ústřední matice školská (ÚMŠ) ve Dvoře Králové n. L. a okolí
Královédvorák Jindra Bém, legionář, sportovec a politik, který byl trnem v oku Němcům i komunistům
JUDr. František Pařez - 81 let od smrti významné osobnosti Dvora Králové nad Labem
Jedinečné osobnosti regionu jsme vám představili v unikátním projektu JAK SE TU ŽIJE
Řídící učitel Jan Rejl na Nemojově vybudoval špičkově vybavenou školu a za války schovával partyzány
Syn rodačky ze Dvora Králové rakouským ministrem? Poznejte příběh Otto Bauera, který se snažil držet kormidlo středoevropských dějin
Celých dlouhých 40 let trvalo, než byl muži akceptován ženský Sokol a 50 let, než byl ženám umožněn vstup do předsednictva Sokola!
Vaše komentáře

Přečteno 761x