Jak jsme hledali Slučí kameny

Po roce se tedy vracím s dětmi na Buddhovy kameny a pokračujeme dále na Slučí kameny s cílem odskočit na vizitu až do kempu Kateřina, který by měl být nedaleko. 

Vybaveni košíky a bandaskami jsme byli rozčarováni, když jsme zjistili, že borůvky zde v polovině června ještě nejsou dozrálé. Děti si to však vynahradili díky jemnému bílému písku na cestách, který využívaly jako tabuli na kreslení. Určitým zklamáním byly i Slučí kameny: cedule Slučí kameny je připevněna na stromě v těsné blízkosti jediného balvanu. 

Brali jsme to jako dobrý vtip a promýšleli, co v tomto případě tedy znamená slovo slučí, protože čapí hnízdo by tu také jeden pohledal. Mě jen zarážela existence fotografií, kde je na skalním masivu vyryto slovo Slučí kameny. Prostě tu někde musí být ta skála a tenhle balvan to není. Děti, hledejte, pátrejte! 

Až za houštím hustým tak, že jsme lezli po čtyřech, jsme objevili zarostlý skalní masiv. Samozřejmě k němu vede pohodlnější cesta, ale z druhé strany než jsme přišli my. Sedmileté děti objevovaly skuliny, měřily výšku masivu a neustále volaly, mami, to musíš vidět, pojď sem. Ano, byl tam i nápis Slučí kameny. Víme tedy, kde jsou a jedná se o pěkný výlet lesem, ale Čertovy hrady na druhé straně údolí to nepřekoná. 

Odměna v podobě zmrzliny v nedalekém kempu Kateřina hnala děti dále lesem. Doslova jsme zakopávali o růžovky - takové úlovky v červnu! Těší mě, že neneseme košíky zbytečně a na mapě hledáme tu správnou odbočku do kempu Kateřina. Sebíháme dlouuuhý zalesněný svah, až se dokutálíme do rybníka v kempu. 

Kemp ve všední červnový den vypadá prázdně. Děti se vrhají na dětské hřiště, které je skutečně vymazlené, a já zjišťuji, co nám prodají k jídlu. Ačkoliv je již večer, mají ještě hrachovou polévku, kterou vařili k obědu pro školu v přírodě, a samozřejmě slibovaný nanuk. 

Obdivujeme okatá pera producírujícího se páva, lituji lvíče v malém kotci a smutnou opičku za mřížemi. Lamy, oslíci a ostatní zvířata vypadají spokojeně (info z roku 2016 - nyní má kemp jiný provozovatel a počet zvířat omezil). Kemp opouštíme vcelku rychle - začíná v dálce hřmít, ale mraky přes vysoké stromy nevidíme. Vracíme se na hlavní cestu a kolem Karolininy vyhlídky se vracíme k autu. Cestiček je tu hodně, takže ne vždy trefíme tu správnou, ale děti mají naštěstí výborný orientační smysl. Přicházíme k autu a začíná poprchávat. Sotva nastartuji auto, zabouří a spustí se liják. To bylo o fous. 

Tak zas někdy na Hájemství!

Dostupnost místa: žlutá turistická pěšky, kolo cyklotrasa 4322, ne kočárek (ledaže ho necháte na žluté turistické cestě)

Vzdálenost od Dvora Králové: 10 - 11 km

Dopravní spojení: autobus (zastávka Vítězná - Hájemství) linka 690460 - jezdí i o víkendu, auto - ? parkování

Poznámka: náročná trasa pro kolo, více si to užijete pěšky

Další atraktivity v okolí: zázemí Lesy ČR, kemp sv. Kateřina, Mariánské poutní místo u Studánky (Vítězná), pumptrack v Nemojově

Kateřina Sekyrková